Když se řekne hubnutí, většina lidí si představí konkrétní dietu: méně sacharidů, přerušovaný půst, jídelníček na míru. Výzkum ale opakovaně ukazuje, že velká část úspěchu nestojí na tom, co přesně jíme, ale na tom, jestli o svém jídle víme. A nejjednodušší způsob, jak o něm vědět, je zapisovat si ho.

Studie s 1 685 lidmi: dvojnásobný úbytek

Jednu z nejcitovanějších studií na toto téma publikoval v roce 2008 tým Jacka Hollise z výzkumného centra Kaiser Permanente v časopise American Journal of Preventive Medicine. Do šestiměsíčního programu hubnutí se zapojilo 1 685 dospělých s nadváhou nebo obezitou. Účastníci chodili na skupinová setkání, upravovali jídelníček, hýbali se (v průměru 117 minut týdně) a vedli si záznamy o jídle, v průměru 3,7 dne v týdnu [1].

Průměrně zhubli 5,8 kg a 69 % z nich zhublo alespoň 4 kg [1]. Podle autorů vysvětlovalo největší část rozdílů mezi účastníky jejich chování, tedy hlavně zapisování jídla a pohyb [1]. Nejvýraznější zjištění shrnul sám Hollis: lidé, kteří si vedli záznamy o jídle každý den, zhubli dvakrát víc než ti, kteří si nezapisovali nic [2]. Prostý zápis toho, co sníme, podle něj vede k tomu, že sníme méně.

Nejde o jednu studii

Že nejde o náhodu, potvrzuje systematický přehled z roku 2011 v Journal of the American Dietetic Association. Autoři prošli 22 studií o sebemonitoringu při hubnutí: 15 se týkalo zapisování jídla, šest pravidelného vážení a jedna zaznamenávání pohybu. Souvislost mezi sebemonitoringem a úbytkem hmotnosti našli konzistentně napříč studiemi [3]. Férově dodávají, že síla důkazů je omezená metodikou starších studií, protože šlo často o malé vzorky a převážně o bílé ženy [3].

Novější přehled z roku 2021 v časopise Obesity se zaměřil na digitální nástroje: aplikace, chytré váhy a náramky. Zahrnul 39 randomizovaných studií s 8 232 účastníky. V 74 % případů platilo, že čím víc lidé digitálně zaznamenávali jídlo, pohyb nebo váhu, tím víc zhubli [4].

Kolik času to stojí?

Nejčastější námitka zní: „Na to nemám čas.“ Studie z roku 2019 s výmluvným názvem Log Often, Lose More (Zapisuj často, zhubneš víc) to změřila přesně. Sledovala 142 lidí v šestiměsíčním online programu hubnutí, kteří si zapisovali jídlo do webového deníku [5].

  • V prvním měsíci jim zapisování zabralo v průměru 23 minut denně, v šestém měsíci už jen necelých 15 minut [5]. S praxí to jde rychleji.

  • Ti, kdo zhubli alespoň 10 % hmotnosti, se do deníku přihlašovali v průměru 2,7krát denně. Ti, kdo zhubli méně, jen 1,7krát denně [5].

  • Mezi úspěšnějšími a méně úspěšnými nebyl rozdíl v tom, kolik času zápisu věnovali [5].

Rozhodující tedy nebyla pečlivost ani délka zápisu, ale pravidelnost. Kdo si jídlo zapisuje průběžně během dne, nezapomíná a vidí souvislosti hned, ne až večer.

Proč zapisování funguje

Výzkumníci uvádějí několik mechanismů, které se navzájem doplňují:

  1. Uvědomění. Odhady toho, co jsme snědli, bývají nepřesné. Zápis ukáže skutečnost, včetně malých svačin a nápojů.

  2. Okamžitá zpětná vazba. Když vidíte, že je odpoledne ještě prostor, nebo naopak že už ne, rozhodujete se jinak.

  3. Hledání vzorců. Po pár týdnech je vidět, kdy se přejídáte, co vás zasytí a co ne.

  4. Podklad pro odborníka. Nutriční terapeut s reálnými záznamy může radit konkrétně, ne obecně.

Jak si deník udržet

  • Zapisujte hned, ideálně při jídle nebo krátce po něm. Studie ukazuje, že časté krátké zápisy fungují líp než jeden dlouhý večer.

  • Nehledejte dokonalost. Přibližný zápis je mnohem cennější než žádný.

  • Zapisujte i „špatné“ dny. Právě ty o vašich návycích prozradí nejvíc.

  • Sdílejte deník s odborníkem. Když záznamy vidí i váš nutriční terapeut, dostanete zpětnou vazbu dřív, než se problém nabalí.

V BeetFiTu je proto Deník první obrazovkou aplikace. Zápis jídla zabere pár vteřin a pokud spolupracujete se specialistou, vidí vaše záznamy i on.

Článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou péči. Pokud máte zdravotní potíže nebo poruchu příjmu potravy, poraďte se před změnou stravování s lékařem.

Zdroje

  1. Hollis JF, et al. Weight loss during the intensive intervention phase of the weight-loss maintenance trial. Am J Prev Med. 2008;35(2):118–126. https://doi.org/10.1016/j.amepre.2008.04.013

  2. Paddock C. Want to lose weight? Keep a food diary. Medical News Today, 8. 7. 2008 (zpráva o studii [1] s citací hlavního autora). https://www.medicalnewstoday.com/articles/114298

  3. Burke LE, Wang J, Sevick MA. Self-monitoring in weight loss: a systematic review of the literature. J Am Diet Assoc. 2011;111(1):92–102. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21185970/

  4. Patel ML, Wakayama LN, Bennett GG. Self-monitoring via digital health in weight loss interventions: a systematic review among adults with overweight or obesity. Obesity (Silver Spring). 2021. https://doi.org/10.1002/oby.23088 (shrnutí: https://hcplive.com/view/digital-self-monitoring-linked-to-improvements-in-weight-loss-trials)

  5. Harvey J, et al. Log often, lose more: electronic dietary self-monitoring for weight loss. Obesity (Silver Spring). 2019;27(3):380–384. https://doi.org/10.1002/oby.22382